Anarâškielâ

Sanginjoki – meccikuávlu Oulu alda

(Jasmina Schreck: https://issuu.com/anaraskielaservi/docs/loostas_3_20_issuu, 22)

Ko vuájá suullân 20 kilomeetter Oulu kaavpugist nuortâs, te kávnoo váhá rávhálub kuávlu vijđes mecijguin, jegijguin, láduiguin ja juhâridoiguin. Tot lii Sanginjoki-meccikuávlu. Veikkâ stuorrâ uási meecist lii-uv lamaš kaavpug ekonomlii kiävtust kuhháá, láá luhhoost siäilum meid vala puáris luánduvyevdih, kost kávnojeh ennuv uhkevuálásiih lodeh já čáánáh.

Kuhes viže maŋa kuávlust suojâluvvojii-uv paijeel 1000 hehtaarid. Sanginjoki lii nuuvt pyeri saje meid meccijotemân, muorjiimân já kuobbâristmân, et páiháliih pirâssuojâlemseervih láá maŋgii iävtuttâm, et Sanginjokist puávtáččij šoddâđ aalmuglâšmecci. Tobbeen láá-uv jo motomeh tullâsajeh já ereskukkosiih pálgáh.

Sanginjoki-meccikuávlust lii meid toovláš Loppula-nommâsâš meccivahtâtáálu, kost Suomâ luándusuojâlemlito Oulu servi lii ornim puohlágán luándutábáhtusâid. Servi lii tääl jo maŋgâ ive laiguuttâm táálu kesiääigi já motomijd čohčâ já tälvioholoopâid. Lam jieš lamaš fáárust ovdâmerkkân kesijuhleest já Kekri-juhleest sehe páinám laaigijd kuobbârijguin juhâriddoost.

Eres-uv tábáhtusah lijjii lamaš fáállun ennuv, om. kuovâmáánu oppuumokkemätki já kesimáánu kukkáoppâm. Loppulast tuáimá keessiv luándukähviviäsu já čuovâkovečáitáldâh, kost láá uáinimnáál koveh Sanginjoki-kuávlust já ton ässein. Motomin sáttá leđe meid mahđulâšvuotâ peessâđ riddosáávnán, mii lii aaibâs meccivahtâtáálu alda.

Tooimâst västideh luándusuojâlemlito iävtutátuliih, já tábáhtusah láá táválávt nuuvtá – kähviviäsust vist lii iävtutátulâš máksu, moin puáhtá tuárjuđ tooimâ já luándusuojâlemlito. Veikkâ taan ive iä lamaš nuuvt ennuv aalmugtábáhtusah ko táválávt korona keežild, aaibâs pyereest puáhtá kuittâg jieš uápásmiđ kuávlun já  ääigi meecist. Luándust jotteem kannat ain.